Rozšíření a výskyt kaštanovníku v našich krajích

Pozn : informace zde uvedené byly také čerpány  z práce  paní  
         ing. Pavlíny  Haltofové  Ph.D. ,která se zabývá problematikou kaštanovníků
         u nás již řadu let a za možnost zde  uveřejnit  její  poznatky  jí velmi  děkujeme.

      Přesné datum , kdy byly kaštanovníky do našich krajin dovezeny není přesně znám , ale první sazenice pravděpodobně přivezli již římští vojáci. Další verze je , že je dovezli turečtí výpadníci a to do oblasti dnešní Moravy, odkud se šířili dále na západ. Jisté je , že tato dřevina se v našich krajích vyskytuje již po staletí a můžeme s jistotou říci ,že u nás může prosperovat a plodit kvalitní plody. 
                 První oficiální zmínky o pěstování kaštanovníků na našem území z druhé poloviny 19. století na území chomutovska,jak dokládají nalezené zápisky z chomutovského archivu. Balbín se též zmiňuje v publikaci Miscellanea historica regni Bohemiae  o kaštanovnících pěstovaných v Chomutově a v Obytcích u Klatov. Zbytky kaštanovníku včetně pylu byly také nalezeny ve středověkých jímkách v Praze.
                Kromě druhu C. sativa je znám výskyt Castanea dentata z arboreta Peklov u Kostelce nad Černými Lesy. Kaštanovníky se u nás vyskytují převáženě do nadmořské výšky kolem 500 m. n. mořem. Nejvýše zjištěnou lokalitou kaštanovníku je u nás lokalita Nejdek v okrese Karlovy Vary  , kde kaštanovníky prosperují v nadmořské výšce 678 m.n.m na stráni U hotelu Krásná vyhlídka. V nadmořské výšce byly dále zaznamenány kaštanovníky i v lokalitě Zubří v okrese Chrudim. Je předpoklad ,že další stromy o kterých není evidence budou v mnoha  soukromých zahradách . Na některých místech se vyskytují také v lesních porostech a to v oblasti Lovosicka, Žehušicka , Slatiňanska v okolí Luhačovic.
 Přestože je tento strom v našich krajích znám poměrně dlouhou dobu, jsou u nás pouze tři kaštanky a dále pak desítky  samostatných stromů převážně v zámeckých parcích a zahradách.

  kaštanka Chomutov- foto stazeno z   www.krusnohorsky.cz                                                                                                                                                                                                          Nestarší kaštany rostou v kaštance chomutovského zooparku.Kaštanka  založená v 17. stol. jezuity, je dnes unikátní památkou. Chráněné staleté stromy jsou nejseverněji položeným plodícím sadem. Rozloha kaštanky je cca 2 ha, geologický podklad je rulový,nadmořská výška 370m.n.m. S výsadbou se zde již započalo v druhé polovině 16 století .  Nejstarší doložená zpráva o stromech v kaštance u Kamencového jezera nedaleko Chomutova pochází od Balbína z roku 1679 z „Miscellanea historica regni Bohemiae“ . Další historické zmínky o Chomutovské kaštánce najdeme v kronice Jana Josefa Urtici (kronika končí rokem 1750) a v přednáškách Dr. Zippe z roku 1844 . Největší zdejší kaštanovník má ve výšce 130 cm obvod už 688 cm (výšku 16 m, průměr koruny 18 m). Měření byloprovedeno v cca listopadu 2022    během podrobného arboristického průzkumu kaštanky zadaného městem Chomutov a prováděného  odbornou firmou .Sběr kaštanů je zde zakázán a hrozí za toto porušení vysoká pokuta , nevím jestli je tím myšlen sběr jako takový ve velkém ,neoprávněnými osobami , ale předpokládám, že když si děti seberou pár kaštanů tak z toho nebude nikdo vyvozovat žádné závěry.

kaštanka v Nasavrkách

Další stromy rostou v naší další a asi největší kaštance v Nasavrkách u Chrudimi a to na ploše 1.0832 ha.Rozprostírá se na mírném svahu severní expozice s podložím kyselé horniny Nasavrcého plutonu(Chráněná krajinná oblast Železné hory). Vnikla na pozemku bývalého auerspergského dvora za dob Adama n.Auersperka v roce 1766 nebo 1788(Kokeš 1950). Kníže byl výtečný hospodář , který založil také ovocnou školku,ve které pěstoval také kaštanovníky a to ze semen dovezených z jeho tyrolského panství v Tuxerském údolí.Mlatečka ( 1973) oproti tomu uvádí , že historie kaštanky začala v roce 1783, když kníže Auersperk dovezl z Itálie sazenice kaštanovníku   a zasadil je na pozemek pod svůj zámeček.  

kaštanka v Nasavrkách
Výsadbu provedl zahradník Oxenhauser, který pak ve školce nasavrckého dvora pěstoval kaštanové výpěstky z plodů. Původně bylo vysazeno 24 stromů. Jak to bylo doopravdy se asi už nepodaří objasnit ale důležité je to , že stromy se dochovaly do dnešní doby a můžeme se těšit z jejich krásy.V 19. a 20. století byla výsadba zahuštěna na současných 97 stromů. Stromy bohatě plodí a semena jsou klíčivá, v podrostu bohatě zmlazující. Nejmohutnější strom, tzv. Kněžák, má obvod 480 cm (Kokeš 1950). V roce 1990 byla kaštanka prohlášena za Národní přírodní památku.

kaštanka v Nasavrkách





Dle informací z literatury probíhají na kaštanovnících z této lokality genetické testy, které by měly objasnit původ kaštanovníků .







                       Další kaštanka(Vinička) se nachází v severních Čechách v okresu Litoměřice přibližně 1 km západně od obce Březno. Toto však není klasická kaštanka v pravém slova smyslu ,neboť se de facto jedná o lesní porost. Jde o 180 let starý kaštanový sad , který založil v r. 1827 Karel Daudlebský ze Šterneku. Stromy jsou zde vysázeny v pětimetrových sponech v jedenácti řadách. Lokalita se nachází v nadmořské výšce 360 m.n.m.                             

                      Další památkové stromy se nachází v Loučeni, Netřebicích,Chomutově, Damicích,Domaslavicích,Chotěboři, Dolním Vestci,Slavíkově,Liberku a Zábřehu na Odrou. Dále se samozřejmě vyskytují na našem území desítky samostatně nebo v malých skupinách rostoucí stromy kaštanovníku a to i v lokalitách kde by jsme tento strom nečekali.

Pozn :Loni na podzim jsem zavítal do malé hospody ve vesnici Ouběnice okres Benešov a tam na kamnech chlapi pekli kaštany, když jsme se jich zeptal kde je vzali ,ukázali z okna na vzrostlé stromy na náměstí. Je zkrátka spoustu míst, kde tyto stromy rostou, ale  jejich výskyt není přesně zmapován.  
         
                      Oproti Slovensku kde je tento strom nepoměrně více rozšířen je u nás situace opravdu špatná , není tomu však proto ,že by se tomuto druhu u nás nedařilo ,ale spíše to přisuzujeme tomu ,že není u nás tak znám a v povědomí je zakořeněn jako jižní strom a tudíž nebyl ani hojně vysazován. V minulosti se již někteří autoři snažili tento fakt změnit a dostat tento druh  do povědomí a do našich lesů , ale vzhledem k tomu , že tato výsadba nikdy nedostala podporu od legislativy jako dřevina která je vhodná do našich porostů, tak se toto dosud nikomu v masovějším měřítku nepodařilo. Vzhledem k tomu ,že je tento druh svými vlastnostmi , chováním i mykoflorou velmi podobný našemu dubu,pokusíme se v budoucnu tento náhled na tuto dřevinu změnit . Možná toto také bylo zaviněno tím ,že tyto dřeviny nebyly nabízeny žádným zahradnickým centrem . V nabídce se vyskytovali se pouze semenáče pěstované z plodů neznámého původu ,pravděpodobně zakoupené v supermarketech, které plody kaštanovníků dovážejí za účelem prodeje.  Tyto výpěstky jsou však pro pěstování v našich zeměpisných šířkách více než nevhodné , tím samozřejmě není dáno že tyto stromy nemůžou u nás růst a plodit ale je u nich větší pravděpodobnost že jejich růst a prosperita nebude taková jako u stromů které jsou pěstovány ze semen stromů které rostly po staletí v našich klimatických podmínkách.
 


Optimistická poznámka na závěr:
V posledních letech je možno zaznamenat řadu nových výsadeb kaštanovníku jedlého jak v měststkých výsadbách, tak i v lesních porostech a v mnoha soukromých zahradách, kde je kaštanovník vysazován jako plodonosná i jako krasná dřevina. Zájem o tento strom rok od roku stoupá.