Původní domovina kaštanovníku

 

 
Původní areál rozšíření kaštanovníku jedlého se nachází pravděpodobně v oblasti Malé Asie a vybíhá přes Černomoří a. na západní Kavkaz. Porosty kaštanovníku jsou zde rozšířeny na jižních svazích táhnoucích se od pobřeží Černého moře.  Evropské populace kaštanovníků mají svůj původ v oblasti východního Turecka. Západní Turecko je považováno za centrum domestikace. Odtud byl kaštanovník rozšířen nejprve do oblasti Itálie, a pak Římany rozšířen do celého Středomoří a přes Francii do západní Evropy  a rovněž do  Dalmácie . Stejný původ je předpokládán
u starobylých kaštanovníků ve Velké Británii a Irsku. V severní Africe je kaštanovník rozšířen v Alžírsku a středomořských pohořích Maroka. V Evropě současný areál
kaštanovníku zaujímá oblast Balkánu od Turecka přes Řecko, Makedonii a Chorvatsko do oblasti Apeninského poloostrova a do podhůří Alp . V oblasti Francie se vyskytuje na řadě lokalit od severního Lotrinsko - Alsaska přes Provence, Auvergne a Massiff Central po Pyreneje na jihu. Je součástí porostů na některých mediteránních
ostrovech, jako je Korsika, Sardinia, Sicílie a Baleárské ostrovy. Na Pyrenejském poloostrově jsou porosty kaštanovníku ve vlhčích oblastech Katalánska, Baskitska a především Galicie, kde pronikají až do Portugalska. Na jihu Pyrenejského poloostrova se kaštanovník vyskytuje
ostrůvkovitě v mikroklimaticky vlhčích úbočích údolí pohoří Sierra Nevada, Sierra de Gradacena, Sierra de las Nieves, Sierra Morena aj.