Archiv novinek

POZOR!!! - žlabatka - Dryocosmus kuriphilus

Důležité sdělení !!!

v březnu tohoto roku jsem přivezl ze Slovenska  20  ks stromků jedlých kaštanů odrůda MARRADI , rostliny , původem z Itálie  měly vystaven platný rostlinolékažský pas pro EU a byly velmi vitální a silné  . Slovenskou stranou jsme byli před cca týdnem  informováni že stromky původem z Itálie byly již napadeny škůdcem žlabatka Dryocosmus kuriphilus . -viz popis dále.

Všech cca 20 kusu bylo dohledáno (cca 15 ks bylo pro vlastní potřebu a cca 5 ks bylo dodánu zájemcům) a byla provedena opatření, aby nedošlo dále k šíření tohoto škůdce. Dle informace Slovenské strany byly tyto stromky ale  dodány do dvou  zahradnických center v ČR .
V případě, že jste se stali majiteli tohoto stromku odrůdy MARRADI, prosíme, aby jste nás neprodleně telefonicky kontaktovali , budeme Vás informovat o nutném a zákonném postupu proti tomuto škůdci.

V případě, že by jste se z jakéhokoli důvodu nechtěli ozvat nebo nahlásit polohu stromku prosíme alespoň o zavolání  je nutné provést alespoň základní opatření a to důsledné odstranění všech listů kde se hálky vyskytují a tuto kontrolu provést opakovaně a systematicky a všechny tyto listy důsledně spálit, jiný způsob likvidace může být neúčinný . Toto opatření je nuto provést nejpozději do poloviny června, kdy dochází k vylétnutí tohoto hmyzu z hálky .Ideální a nejjistější je samozřejmě likvidace celého stromku spálením(doporučeno).

Popis škůdce a jak jej poznáte:

Úvod

Žlabatka Dryocosmus kuriphilus (Yasumatsu) je drobný hálkotvorný zástupce blanokřídlého
hmyzu s původním rozšířením v Asii. Patří mezi významné škůdce kaštanovníků, působí ztráty
na produkci jedlých kaštanů. V důsledku vysokého invazního potenciálu byl tento druh v posledních
letech zavlečen také na území Evropské unie.
 
Žlabatka D. kuriphilus pochází z Číny, ze které se rozšířila do Koreje a Japonska. Již v roce 1974
byla zaznamenána v jihovýchodní části USA, a to ve státech Georgia, Alabama, Severní Karolína
a Tennessee. V roce 1999 byl výskyt žlabatky potvrzen také v Nepálu.
Na území Evropy byl škůdce poprvé nalezen v roce 2002 v Itálii, v regionu Piemont, na jihu
provincie Cuneo. První výskyty byly zjištěny na hybridech mezi evropským kaštanovníkem setým
a japonským kaštanovníkem vroubkovaným (Castanea. sativa x C. crenata). Přes přijímaná fytosanitární
opatření se žlabatka v Itálii dále šíří a v současné době se vyskytuje v 15 regionech (z celkového
počtu 20). Odtud byla zavlečena do Francie, Slovinska a Švýcarska. Šíření žlabatky z Itálie
do dalších evropských zemí potvrzuje i nález tohoto druhu v Nizozemí v roce 2010 ve významné
školkařské oblasti u města Boskoop, na rostlinách kaštanovníku dodaných z Toskánska v roce
2008. Nejblíže k hranicím Českérepubliky byl nález žlabatky zaznamenánv Maďarsku, a to opakovaně
v roce 2009 na jedné rostlině kaštanovníku dodané z Itálie a v roce 2010 na čtyřech rostlinách kaštanovníku dodaných z Itálie. Na území ČR nebyl výskyt žlabatkyD. kuriphilus dosud zjištěn.

Hostitelské dřeviny

Do okruhu hostitelských rostlinžlabatky D. kuriphilus patří různé
druhy kaštanovníků (Castaneaspp.). Z asijských druhů se jednázejména o kaštanovník vroubkovaný
(Castanea crenata), kaštanovník měkoučký (C. mollissima), kaštanovník Seguinův (C. seguinii),
kaštanovník Henryův (C. henryi), ze severoamerických druhů například kaštanovník zubatý
(C. dentata), kaštanovník nízký (C. pumila) a kaštanovník olšolistý (C. alnifolia).
Mezi hostitelské druhy patří také původní evropský druh kaštanovník setý (C. sativa) – též jedlý.
Napadány jsou i mezidruhové hybridy kaštanovníku, některé z nich i přednostně.
Žlabatka D. kuriphilus napadá pouze rostliny rodu Castanea spp., nikoli rostliny jírovce maďalu
(Aesculus hippocastanum), který je známý také pod názvem kaštan koňský.

Popis vývojových stadií

Vajíčko je oválného tvaru, mléčně bílé s dlouhou stopkou, délky 0,1–0,2 mm. Larva je protáhlá,
smetanově bílé barvy, bez očí a nohou a dorůstá do velikosti 2,5 mm.Tělo je zřetelně
článkované. Kuklaje černá nebo tmavěhnědá o délce až2,5 mm.
Dospělci mají dva páry blanitých křídel, přičemž přední křídla jsou delší než zadní. Tělo je
černě zbarvené a dlouhé 2,5–3,0 mm. Nohy, první dva články tykadel, vrcholová část clypeu
a čelisti mají žlutohnědou barvu. Poměrně dlouhá tykadla jsou složená ze 14 článků a nejsou
zakončena paličkou. Hlava má jemnou skulpturu, štít je lesklý a hladký. Na štítu jsou patrné
dvě podélné rýhy, které se vzadu sbíhají.Způsob života a příznaky napadení
Žlabatka D. kuriphilus má jednu generaci za rok. U tohoto druhu jsou známy pouze samičky, rozmnožování probíhá partenogenezí. Dospělé žlabatky se líhnou v závislosti na nadmořské výšce,
expozici stanoviště ad. od konce května do konce července. Optimální teplota pro jejich aktivitu
je v rozmezí 25–30 °C. Samička klade vajíčka do pupenů po skupinkách, obvykle 3–5 vajíček
dovnitř jednoho pupenu, přičemž jedna samička může celkem naklást přes 100 vajíček. Do jed-
 Slatiňanskaa v okolí Luhačovic, na území ČR se nacházejí i 3 kaštanové sady (kaštanky). Při zavlečení
a usídlení žlabatky v ČR by mohlo dojít ke snížení estetické hodnoty napadených stromů.

Způsob šíření:

Hlavní cestou průniku žlabatky D. kuriphilus do nových oblastí je dovoz hostitelských rostlin
určených k pěstování z území, kde se tento druh vyskytuje. Rizikovým materiálem jsou mladé
rostliny kaštanovníku, rouby apod.
Na kratší vzdálenosti se žlabatka šíří přeletem dospělých samic v období jejich letu, tj. od konce
května do konce července. Že je tento způsob šíření rovněž významný, dokládá rychlost postupu
tohoto druhu v zamořených oblastech, literární prameny se v údajích o rychlosti šíření liší
v rozmezí 8–25 km za rok.

Ochrana

V menších sadech může být populace žlabatky omezována prořezáváním a likvidací napadených
výhonů před vylíhnutímdospělců.
U malých stromků a kusových výsadbách  je velmi účinná ochrana otrháním všech napadených listů ,ovšem tato ochrana má smysl pouze v případě, že lokalita již není žlabatkou zasažena , týká se to  případných dovezených infikovaných rostlin u kterých bylo napadení objeveno ještě před výletem škůdce  a je předpoklad, že důsledným odstraněním napadených částí se škůdce  zlikviduje , ideální varianta je samozřejmě spálení celé rostliny.
Zkoumají semožnosti insekticidníh ošetření, vhodné přípravky pro účinnou ochranu však nejsou dostupné. Perzistentní isekticidy sice vykazují účinnost proti mladým larvám a dospělcům, mají ale vážné nežádoucí dopady na životní prostředí. Již po druhé světové válce byly v Japonsku vyšlechtěny odrůdy vykazující určitý stupeň rezistence vůči žlabatce, nové populace žlabatky ale tuto rezistenci překonaly. Využití rezistentního šlechtění se ale nadále jevíjako perspektivní možnost ochrany.V oblastech původního rozšíření účinně omezuje populace žlabatky řada přirozených nepřátel,zejména parazitických blanokřídlých (chalcidky),
z nichž některé druhy se jeví jako vhodnépro metodu masovéhovypouštění. Čínský
druh krásenky Torymus sinensis byl jako organismuspro biologickou
ochranu již introdukován do Japonska a Koreje, kde se jeho masové vypouštění ukázalo jako
úspěšná metoda ochrany. Využití organismů pro biologickou ochranu v evropských podmínkách
je však stále předmětem výzkumu.

Další novinky

KONEC PŘIJÍMÁNÍ REZERVACÍ - 24.01.2017

aktuální nabídka stromků pro jaro 2017 -možno rezervovat - 09.10.2016

nabídka stromků pro jaro 2017 - 16.08.2016

nabídka stromků pro podzim 2015 a jaro 2016 - 06.09.2015

kvetení kaštanů - 10.07.2011

letos žádné plody - 12.06.2011

jarní mrazivá katastrofa - 10.05.2011

strana:   1